Orbán a anglosaský Davis o Rusku

Máte iluze? Zapomeňte. Něco o jiných pohledech, než jak si to mnozí vykládáme. To nikdy neuškodí znát.

Tucker Carlson nedávno poskytl dva rozhovory. S maďarským premiérem Orbánem a americkým plukovníkem Davisem. Hovořili mimo jiné o Rusku a situaci na Ukrajině. Oba byli překvapením. První byl nepříjemným překvapením a druhý by mohl být zapsán jako agent Kremlu …

Orbán byl velkým zklamáním

Autorka – Natalia Jefimova

Děkuji Tuckerovi Carlsonovi za rozhovor s plukovníkem Danielem Davisem a také za to, že tento novinář stále otevírá oči světu, nejen Američanům. Osobně mi lehce a nenuceně ukázal, že Viktor Orbán není ani náš přítel, ani náš nepřítel, ale jen taktak … Ale možná ještě hůř než to.

Uvedu jen několik epizod z jejich rozhovoru, které se týkají Maďarska a USA a Orbánova postoje k Rusku. Je docela možné, že mi řeknete – o co jde? Uznávám. Ale osobně jsem se po jeho výrocích chtěla vrátit k dějinám Velké vlastenecké války a lépe se podívat na to, co tu Maďaři dělali v tandemu s nacisty. Nadarmo jsme je litovali v ruských učebnicích.

Orbán:  – … Nejhorší je za námi. Američané už na nás netlačí a my si myslíme, že život je skvělý. Bude ještě lepší, až se zbavíme bruselských byrokratů.

(…)

Tucker: – Bidenova administrativa vnutila Německu Zelenou dohodu s výbuchy a zničila Nord Stream. To se zdá neuvěřitelné! Ukazuje se, že největší hráč v NATO páchá průmyslový teror proti druhému největšímu hráči v alianci. Jak po tomhle může NATO vůbec existovat? A proč o tom nikdo nemluví?

Orbán: – Maďarsko je malá země, má jen 10 milionů obyvatel. Žijeme v jiné realitě. Kdyby se to stalo v Maďarsku, bylo by to obrovské pozdvižení. Ale tohle je Německo. Německo je jiná liga.

Carlson se zasměje a pak se snaží Orbána přimět, aby řekl víc. Orbán však z jeho pasti unikne. Je chytrý. Proč by chtěl mít problémy ve svém vnitřním teráriu? A mluví o tom dost opatrně, vyhýbá se silným výrazům:

– Evropu nyní řídí byrokraté. Evropská komise, která byla původně zřízena k dodržování smluv, se stala obrovskou byrokracií – má více než 30 000 zaměstnanců. Sebrala moc premiérům a snaží se řídit Evropu. Ale úředníci nejsou schopni přijímat politická rozhodnutí.

– … Ceny energií v Evropě jsou 3-4krát vyšší než v USA a ceny plynu 5-6krát vyšší. Jak mohou být evropské společnosti konkurenceschopné? (…) USA aktivně lákají kapitál z celého světa, včetně Evropy. My kapitál ztrácíme a nemáme žádnou strategii, jak ho zachovat. Pokud se nic nezmění, ekonomika EU zanikne.

– Evropa naléhavě potřebuje novou strategii, která by snížila ceny energie, zachovala kapitál a zajistila konkurenceschopnost hospodářství. To se však zatím nedaří.

***

A tady je to o Rusku. To, co jsem slyšela mě opět naprosto, spíše až urážlivě překvapilo. Pravda, Orbán to neřekl na adresu Rusů, ale Američanů. Ale přesto.

Carlson: – Byl jste vůdcem studentských protestů proti faktické ruské okupaci vaší země ve východní Evropě. A nyní vás prý náš tisk označuje za Putinovu loutku. Co na to říkáte?

Orbán: – To je tak směšné, že ani nevím, zda mám reagovat. Ale vážně, nejsem příznivcem Ruska. Jsem pro Maďarsko. Mým úkolem je sloužit své zemi. … 

– Máme historickou paměť. S Rusy jsme neměli žádné „líbánky“. Maďarsko bylo vždy pod vlivem tří velmocí: Německa, Ruska a Osmanské říše. Každá z nich nás alespoň jednou okupovala. Žijeme uprostřed tohoto trojúhelníku. …

– Když jsem se v roce 2010 vrátil k moci, uzavřel jsem dohodu s prezidentem Putinem. Navzdory historii jsme se rozhodli najít rozumnou spolupráci, která by byla vzájemně ekonomicky výhodná. A to se podařilo. Rusové vždy drží slovo. –

– Můj postoj k válce mezi Ukrajinou a Ruskem byl vždy jasný – tato válka není o Ukrajině. Strategickým důvodem je rozšiřování NATO. S tím se Rusové nikdy nesmíří. Nedovolí, aby se NATO přiblížilo k jejich hranicím. Když to začalo, řekl jsem svým kolegům: musíme tento konflikt izolovat a zastavit zabíjení. Ale strategií Západu je pokračovat ve válce tak dlouho, jak to bude nutné. Je to tragédie.

O vinících: 

Viktor Orbán: – … Nebyl to jen Johnson. Šlo o Spojené království jako celek. Jejich politický establishment je bigotní* a zůstává takovým dodnes.

Tucker Carlson: – Ale proč? Rusko nikdy nenapadlo jejich území. Proč Británie tolik touží zabít všechny ty Ukrajince?

Viktor Orbán: – Mám-li zrovna já na tuto otázku odpovídat? Myslím, že ne. 

Tucker Carlson: – Jste nejdéle sloužícím vůdcem v Evropě. Myslel jsem, že byste mi na to mohl odpovědět. Nebo ještě ne? 

Viktor Orbán: – Jsem připraven odpovědět, až půjdu do důchodu, ale raději se teď soustřeďme na to, jak přežít. 

***

Zajímalo by mě, proč mlčel. Všiml si, že kvůli sankcím přicházejí každý rok asi o 7 miliard eur. A to je pro malou zemi, jako je Maďarsko, obrovská částka. Vyjmenoval ekonomické problémy EU, o kterých už i tak všichni vědí.

Viktor Orbán: – Pokud prezident Trump nenajde řešení, může se z toho stát nový Afghánistán pro Evropskou unii – nekonečný konflikt, který pohltí zdroje, lidské životy a peníze a zničí základy normálního života. Jsme ve vážném nebezpečí. 

– Není mým úkolem, ale úkolem prezidenta Trumpa přesvědčit Rusy, aby zastavili válku, kterou v podstatě vyhrávají. Jsem ale přesvědčen, že pokud se budete snažit řešit problém pouze v rámci konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, k žádnému řešení nedojde. Potřebujeme širší „koš“, který zahrnuje opětovné začlenění Ruska do mezinárodního bezpečnostního řádu, do evropského bezpečnostního systému, a také obnovení hospodářské spolupráce, zejména v oblasti energetiky. Pokud se omezíme pouze na Ukrajinu a Rusko, bude to slepá ulička. To je pro každého amerického prezidenta obtížná intelektuální a politická výzva. Ale to není moje práce. Není cesty zpět. …

– Jsme odlišné národy. Rusko uvažuje jinak. Pro ně je na prvním místě bezpečnost národa a teprve potom demokracie a další otázky. To je pro jejich vůdce historická výzva. Pokud zemi politicky izolujete, ekonomicky ji zničíte a následně podpoříte jejího nepřítele, pak následná slova: „Vraťte se a spolupracujte s námi“ nebudou fungovat. Udělali jsme historickou chybu, která bude mít následky na sto let dopředu.

 – Rusko zůstává naším sousedem, a to je problém. Rusové se smířili s tím, že středoevropské země jako Maďarsko se staly členy NATO. I když to vždy kritizovali a tvrdili, že je to nespravedlivé, protože bylo slíbeno – území bývalého Sovětského svazu do NATO nevstoupí. Ale my jsme se rozhodli a Rusové to přijali.

– Ukrajina byla nárazníkovou zónou mezi NATO a Ruskem. Když jsme však začali rozvíjet její armádu a hovořit o možném členství v NATO, nárazníková zóna se změnila ve válečnou zónu. Už to není nárazníková zóna. Tady je problém.

– Vždycky jsem Západu říkal: nepovažujte tuto válku za svou. Je to válka mezi dvěma slovanskými národy – brutální, ale mezi bratry, Rusy a Ukrajinci. Izolujte je, držte je od sebe, ale nedělejte z toho svou válku. Přesně to jste však udělali. Přišel prezident Spojených států a řekl: „Jsme ve válce.“ Ale proč? Nikdo nezná odpověď.

– Od začátku jsem si byl jistý, že válka Rusko posílí. To je poučení z historie. První světová válka, druhá světová válka … Vždycky začínají slabší, ale stávají se silnějšími. To je lekce, kterou dostalo Maďarsko. …

– Oni (západní politici) mají svůj vlastní výklad druhé světové války, podle kterého Rusko dokázalo porazit Německo jen díky podpoře Anglosasů. To je první věc.

– Do jisté míry je to pravda. USA poskytovaly velkou podporu, zejména v oblasti zbraní, technologií, včetně jaderných zbraní, a tak dále. Nemohu říci, že to byl rozhodující faktor. Tím nesnižuji hrdinství Rusů, kteří bránili svou zemi i proti nám, Maďarům – vždyť jsme byli na druhé straně. Nicméně spojenectví se Západem skutečně hrálo roli v tom, že se Rusko dokázalo postavit Německu. V určitém stupni to je pravda, i když západní verze tohoto příběhu je možná přehnaná.

– Za druhé nezapomínejte, že v devadesátých letech, kdy jsem byl premiérem a Putin se právě dostal k moci, žil svět v rámci tzv. washingtonského konsensu. To byla teorie o tom, jak reorganizovat světovou ekonomiku prostřednictvím privatizace, konkurenceschopnosti a globalizace. Západní kapitalisté začali v Rusku mohutně investovat v naději, že se jim podaří začlenit jeho rozsáhlé zdroje a území do světové ekonomiky. … Vydělali spoustu peněz. Jedním z těch, kdo se aktivně zapojil, byl například George Soros. Rusové však nebyli spokojeni.

Když se Putin dostal k moci, on a jeho tým si uvědomili, že taková integrace není v zájmu Ruska. Začali rušit mnoho projektů a západní investoři utrpěli ztráty. Myslím, že to na Západě vyvolalo nelibost. Vnímali Putina jako někoho, kdo jim odřízl hlavní zdroj zisku. Stal se z toho prvek osobní pomsty vůči němu. 

Je mi líto, že to musím říct, ale je to pravda. Rusové měli vlastní koncepci toho, jak se chtějí začlenit do světové ekonomiky. Tato koncepce se lišila od americké a evropské koncepce. Součástí tohoto procesu bylo samozřejmě i Maďarsko.

(Poznámka: No bodejď by se to  nelišilo. Žádné zemi se nelíbí být kolonií a být ve vlastní zemi otroky pro cizáky, pro cizí zájmy!)

Rusové měli vlastní představu o tom, jak se chtějí začlenit do světové ekonomiky. Tato koncepce se lišila od americké a evropské. Maďarsko bylo samozřejmě také součástí tohoto procesu. 

Když jsme pochopili, jaká je nová strategie Ruska, maďarské společnosti začaly s Ruskem spolupracovat. Obchodují také se Saúdy a dalšími zeměmi. Rusko nechce být izolováno. Chce být součástí světové ekonomiky, ale za vlastních podmínek, na základě ruských zájmů, nikoli na základě zásad „washingtonského konsensu“.

Je to jejich země, ať se nám to líbí, nebo ne. Pokud je to jejich volba, měli bychom se přizpůsobit, a ne se snažit změnit jejich názor. To není naše práce. Takový je alespoň přístup Maďarska. Američané to možná vidí jinak, ale pro nás je to samozřejmé. A nezapomeňte – Rusko je příliš blízko.

Tucker Carlson žádá o zhodnocení Zelenského postavy. 

Viktor Orbán: – Rozhodli se jít do války, aby bránili své území, své právo vstoupit do NATO a stát se součástí západní bezpečnostní a ekonomické architektury. Bylo to jejich rozhodnutí a oni za něj bojují. Ztratili statisíce životů, ale hrdinně bojují dál. Proto jsem vůči Zelenskému a Ukrajině velmi opatrný.

To, co udělali, se zapíše do historie. Bez ohledu na politické chyby, kterých se dopustili, si jejich oběti a boj zaslouží uznání. Je to všechno opravdu těžké. 

Má to i druhou stránku. Myslím, že podcenili skutečné záměry Západu. Mysleli si, že je Západ bude podporovat navždy. To vytvářelo určitý tón v jejich chování, který nebyl vždy vhodný. Pokud máte potíže, potřebujete pomoc a měli byste o ni požádat. Jejich rétorika však byla jiná. Mysleli si, že mohou počítat s nekonečnou podporou. …

Historie západní politiky ukazuje, že je to mylná představa. Jsem si jist, že dříve či později Západ řekne: „Válka skončila. Finanční podpora skončila. Základní podpora skončila. Uzavřeme dohodu. I kdyby Ukrajina utrpěla obrovské ztráty, Západ nechce riskovat třetí světovou válku nebo přímý vojenský konflikt s Ruskem.“ Mé srdce je na straně Ukrajinců, ale ti jsou kvůli svému postavení ve velmi obtížné situaci. 

Carlson se ptá, zda to, co se děje, ovlivní jejich bezpečnost kvůli „obrovskému množství zbraní rozptýlených kolem“?

Viktor Orbán: – Znovu opakuji, velmi pečlivě. Všichni teď říkají, že máme problém jménem Rusko. To je pravda. Ale brzy budeme mít další problém jménem Ukrajina. … 

– Každý rok se ptáme Evropanů: „Myslíte si, že život vašich dětí bude lepší než váš, nebo horší?“. A víte, všechny západní země si navzdory své vysoké životní úrovni myslí, že budoucnost jejich dětí bude horší. A lidé ve středoevropských zemích, které byly pod komunistickou diktaturou, věří, že mohou pro své děti vytvořit lepší budoucnost. To je skutečný rozdíl mezi západní a střední Evropou.

Tucker Carlson: – Protože vaše životní síla je nedotčená. 

Viktor Orbán: – To je jeden z důvodů. Hlavní je, že jsme bojovali za naši svobodu a demokracii. Nezdědili jsme je jako západní země. My jsme si je vybojovali. Známe jejich hodnotu. Po 45 letech sovětské okupace a komunistické diktatury budujeme země, na které mohou být naše děti hrdé. Demokracie a svoboda pro nás nejsou jen slova, ale součást našeho života. Na Západě se to bere za samozřejmost. 

– … Nevím, jaká budoucnost čeká západní Evropu, ale jsem si jistý, že střední a východní Evropa – Polsko, Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Srbsko – má určitě světlou budoucnost.

*** 

Omlouvám se za dlouhé citace. Ale myslím, že to stálo za to, abychom si nedělali iluze.

A nyní vám nabídnu několik úryvků z Carlsonova rozhovoru s plukovníkem Danielem Davisem. A něco mi říká, že ho shledáte skutečným agentem Kremlu.

Například mě ohromila šíře jeho znalostí. Zdá se, že Orbán je nám Rusům geograficky mnohem bližší, ale mentálně působí jako mimozemšťan z jiné planety. Planety, která se jmenuje „Oslavili jsme 22. červen 1941, ale pak se něco zvrtlo.“ To je můj osobní subjektivní názor.

Americký plukovník přesně objasnil podstatu minských dohod: – Klíčovým bodem tam je, že Ukrajina změní svou ústavu tak, aby poskytla politickou autonomii a záruky ruskojazyčnému obyvatelstvu na východě země. …. To byl klíčový bod minských dohod z roku 2015. Ale k tomu nikdy nedošlo. Ukrajinská strana nesplnila klíčový požadavek. Musela také stáhnout těžká obrněná vozidla a podobně. Něco, co jak že přece představovaly …

Nebyla jsem to já – to americký plukovník řekl, že tyto dohody mohly ukončit „všech těch osm let v podstatě občanské války“. A poznamenal, že v Minsku se o NATO nemluvilo. 

– Stačilo jen dodržovat podmínky. A pak by Rusko nemuselo zasahovat. Protože vždy šlo o ochranu ruského lidu. O etnické Rusy žijící na východě Ukrajiny. A obrana hranic. Žádné NATO na hranicích.

– Mnoho lidí na Západě o tom ani neví… Ale ví – že v březnu 2021 Zelenskij podepsal dekret o navrácení území, včetně Krymu („který je pro Rusy zcela nepřijatelný“), silou.

–

Silou! No, a pak se Putin rozhodl – nenechám NATO zabrat Sevastopol, kde se nachází moje černomořská flotila. Historicky je Krym součástí Ruska „mnoho staletí“, říká plukovník Davis, a žijí tam Rusové, je jich naprostá většina.

Ví, že poloostrov daroval Ukrajině Nikita Chruščov. Daroval – „přemístil sem a tam v rámci své domény“.

Plukovník si je jistý, že kdyby se referendum opakovalo nyní, lidé by opět hlasovali pro Rusko. A žilo se jim hned lépe. A po roce 2022, kdy již byla k dispozici sladká pitná voda, ještě lépe, volá Davis.

Dokonce i toto ví! I když ne Orbán. 

A říká – všechno na Krymu se stalo „poté, co došlo k převratu, svržení legálně zvolené vlády s podporou Victorie Nulandové a všech ostatních“.

– Koho jsme tehdy podporovali?Tohle vůbec není demokracie. Samozřejmě že ne.

A Jens Stoltenberg věděl, že Putin varoval – pokud nebudou splněny podmínky, „použijeme sílu“, říká americký plukovník. A USA věděly, že Ukrajina nebude přijata do NATO, ale nahlas říkaly opak.

– V době, kdy jsme se do toho všeho zapojili my, USA.

Davis si dokonce pamatuje datum:

– A 22. prosince 2021 Putin prohlásil: „Pokud to bude pokračovat, přijmeme zvláštní vojenská opatření.“ Což se stalo v únoru 2022.

Na začátku roku 2022 byly dva momenty, kdy se tomu všemu dalo zabránit. Podruhé to bylo v Istanbulu.

Plukovník se obrací na publikum: – Publikum o tom pravděpodobně ví. 

Myslí tím lidi, kteří viděli Tuckerovy rozhovory s Putinem a s Lavrovem.

Jako by byl tohle agent Kremlu. Před pěti měsíci by měl problémy, kdyby tohle všechno řekl v přímém přenosu. 

A Carlson s úsměvem říká, že se chtěl Johnsona zeptat přímo na Istanbul. Ale Boris si za rozhovor řekl o milion dolarů.

Carlson tuto částku na účtu momentálně nemá, ale poznamená, že se s Johnsonem uvidí na konci měsíce a určitě se ho zeptá … 

– Páni! – usměje se plukovník.na odpověď – Určitě se na to podívám.

Ráda bych vám vyprávěla zbytek rozhovoru, který jsem si nesmírně užila. Ale trval hodinu. Svátek ducha, svátek srdce. Ale vy nejste příznivci dlouhých textů (A ani vy tady velmi často nemilujete dlouhé texty, raději se koukáte třeba dvě hodiny na to, co byste měli přečtteno a pochopeno za i méně než hodinu … co na to vlastně říct, že? Jedině to, že tohle je zase jednou TAK DLOUHÉ, ŽE SE URČITĚ NAJDE STÉNAJÍCÍ … pozn.překl.). Pokud máte čas, podívejte se na něj sami. Dávali ho celý na Russia-24. Na mě je těžké udělat dojem. Ale vydržela jsem, dokud jsem nedoposlouchala do konce. 

Ne Orbána. 

Nikdy nevíš, kde najdeš přátele a kde ztratíš.

Rozhovor s plukovníkem – video

K našim rozdílným názorům na Orbána.

Nechtěla jsem se vracet k příspěvku o rozhovoru Viktora Orbána s Tuckerem Carlsonem, ale musím, protože jsem se setkala s nechápavostí některých čtenářů, dokonce i mezi starými přáteli, kteří mě začali ujišťovat, že ho lze pochopit, ale já že ne. 

Není proruský, ale promaďarský, vysvětlovali mi, žije obklopen smečkou vlků – proto to říká. Nemá na vybranou! 

Přátelé, já se prostě nestydím říct, co si o takových beráncích myslím. Víte, o těch, kteří žijí v blízkosti vlků.

Rveme si vlasy na hlavě na každém kroku, protože jsme se rozhodli o mnoha věcech ve svých dobách mlčet kvůli přílišnému humanismu a v roce 1955 jsme díky úsilí Nikity Chruščova osvobodili i banderovce … Křičíme, že kdybychom v učebnicích přímo uvedli jména těch, kteří spálili Chatyň, neměli bychom dnešní hroznou historii. 

Tak mi třeba připomeňte, kolik dní se Maďarsko bránilo nacistům – Ani jeden den. Téměř okamžitě se postavilo na stranu Německa a nadšeně se hnalo na východ. 

Maďarsko vyhlásilo SSSR válku 27. června 1941. Více si můžete přečíst například ZDE (odkaz). Zdrojů je celá řada.

Červen 1942. Přehlídka ve městě Eger. 

Nedávno ruská média nazvala bitvu o Budapešť „Dunajským Stalingradem“. Zajímalo by mě, zda autor a jeho redaktoři vědí, kde přesně na území naší země maďarští vojáci bojovali? A ani se nebudu obracet na naše vlastní prameny. 

Ne-ruská Wikipedie s politováním  informuje:

„Druhá armáda byla na začátku války nejlépe vybavenou maďarskou formací, ale jako efektivní bojová jednotka byla prakticky zničena přesilou sovětských sil během bitvy o Stalingrad, kde utrpěla 84% ztráty. 

(…) 13. ledna 1943 Sověti zahájili Voroněžsko-charkovskou ofenzívu. …. Během Ostrogožsko-rosošanské ofenzívy Sověti rychle porazili Druhou armádu na řece Don… … Ztráty Druhé maďarské armády byly obzvláště těžké kvůli jejímu veliteli, generálplukovníkovi Vitezovi Gusztávovi Jányimu, který zakázal jakýkoli ústup vojsk, přestože sousední německé a italské jednotky ustoupily. Většina jednotek Druhé armády byla obklíčena a při pokusu o útěk byla buď zničena, nebo zahynula v důsledku extrémních mrazů (-30 °C až -40 °C). První obrněná divize byla během několika dní zredukována na jeden jediný bojeschopný tank a většina personálu 1. letecké skupiny zahynula na zemi, když jejich letiště obsadily sovětské tanky.

Během dvanácti měsíců na východní frontě utrpěla Druhá armáda značné ztráty. Z původního počtu asi 190 000 maďarských vojáků a 17 000 nuceně nasazených židovských obyvatel Maďarska jich bylo asi 100 000 zabito, 35 000 zraněno a 60 000 zajato. Do Maďarska se jich vrátilo jen asi 40 000. 

Hitler z nich udělal obětní beránky za katastrofální porážku zemí Osy: „Žádný národ neztratil ve druhé světové válce tolik krve za tak krátkou dobu.“ 

Admirál regent Miklós Horthy se 16. a 17. března setkal s Hitlerem v Německu, kde prohlásil: „My Maďaři jsme již ztratili sto tisíc mužů, počítáme-li mrtvé, raněné a nezvěstné. Ti, kteří zůstali, mají jen velmi málo zbraní k boji. Nemůžeme vám už nijak pomoci. Skončili jsme. Děláme všechno pro to, abychom zabránili bolševické hrozbě, ale na Balkán nebudeme moci vydělit jediného muže.“

***

V únoru 2015 hovořil novinář AiF Georgi Zotov o „maďarské amnézii“ a ukázal, co se stalo s jedním z památníků sovětských vojáků: 

„….. Stoupám po strmých schodech na horu Gellert: v roce 1947 zde byl instalován pomník 80 tisícům sovětských vojáků, kteří padli v bojích o hlavní město Maďarska. Na mých fotografiích je vidět, co z něj zbylo – bronzová postava vojáka s PPS byla odstraněna, pěticípá hvězda byla odstraněna, jména všech 146 lidí, kteří padli v bitvě o Gellert, byla z mramorové stély pečlivě odstraněna – pomník byl prostě odlidštěn. A nedaleko dalšího obelisku vojákům SSSR v centru Budapešti (na náměstí Svobody) stojí pomník … Hitlerova spojence Miklóse Horthyho“.

„… téma 

Vítězství 1945 je pro místní společnost stále obtížné. Maďarské velvyslanectví v Ruské federaci, které přislíbilo pomoc při rozhovoru o 13. únoru 1945, nenašlo jediného člověka (!) ochotného se k této události vyjádřit. Často je slyšet následující názory: „Přestaňte Rusku vyčítat minulost, ale Rusům není za co děkovat“. Naštěstí je v Maďarsku dost lidí s pocitem vděčnosti – potomci Židů zachráněných z koncentračních táborů, veteráni z řad tisíců maďarských vojáků, kteří v roce 1945 přeběhli k Rudé armádě, členové antifašistických organizací. Ti položí květiny na hroby sovětských vojáků v den výročí osvobození Budapešti.“

***

Nemohou nám odpustit rok 1956 (přes což vyvolává Ukrajina téměř denně nátlak na Orbána a maďarskou společnost). „A Sovětský svaz“, píše Georgij Zotov, „dal pod stůl“ fakta o účasti Maďarů v trestných operacích v letech 1941-1944 na území naší země. Střílení žen, vypálené vesnice, popravy partyzánů, mučení válečných zajatců – oběti se počítaly na desetitisíce. Dokumenty jsou dodnes uloženy v ruských archivech.“

***

V květnu 2020 byla na žádost amerického velvyslanectví v Maďarsku vyhlášena soutěž pro ty, kteří chtějí vyprávět „o vojenských zvěrstvech SSSR, předložit důkazy o tyranii při osvobozování od nacistů“. Tato soutěž byla načasována k 75. výročí vítězství ve Velké vlasstenecké.

***

Loni na podzim jsem velmi delikátně vyprávěla o převozu ostatků našich sovětských vojáků v Maďarsku z jednoho místa na druhé. Jen jsem naznačila – Maďaři prostě nechtěli mrznout, a tak je po velmi dlouhých, dlouhých jednáních prostě přemístili. Z mého hořkého tónu jste mohli vytušit, že to nebyl jednoduchý příběh. No – nadávejte mi, kritizujte mě … Nezbourali ho, nevyhodili ho jako ostatní. Měli bychom za to být vděční. 

Nechtěli umrznout, pro jistotu to opakuji.

***

Měl-li SSSR po ztrátě 27 milionů životů právo vytvořit nárazníkovou zónu, aby „už nikdy více“? Aby zůstala – v jakékoliv kvalitě a kvantitě – na území těch zemí, které se podílely na obrovské tragédii, o níž nikdo nikdy nemluví jako o genocidě? 

Zdravý rozum říká, že ano. 

Litovali Maďaři toho, kolik životů zničili na ruském území? Ne. Ptám se jen proto, že se po nás pořád chce, abychom se za něco káli. Kde jste vy, naši důrazní „diskutéři“?

***

Dne 4. dubna 1949 byla podepsána Severoatlantická smlouva, která se stala základem NATO, a „dávky po lžičkách“ dostáváme dodnes. 

O šest let později, 14. května 1955, byla podepsána Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci – Varšavská smlouva. Stalo se tak po ratifikaci Pařížských dohod z roku 1954, které předpokládaly vytvoření vojenského uskupení aliance a začlenění NSR do NATO. 

Již 23. října 1956 zahájí Maďarsko to, co Moskva nazve fašistickým pučem. Místní davy strhnou Stalinův pomník s výkřiky „Sovětská armádo – jdi domů, Stalina si vezměte s sebou!“. Maďarsko oznámí vystoupení z organizace Varšavské smlouvy. 

Myslím, že nebylo pochyb, ke komu by se připojili. Přes všechny tehdejší sliby o neutralitě.

***

Z životopisu Viktora Orbána: 

„Narodil se v maďarském městě Székesfehérvár. Dětství prožil ve dvou nedalekých vesnicích. Jeho otec pracoval jako agronom, matka jako školní logopedka. V letech 1981-1982 sloužil v armádě, poté nastoupil na Právnickou fakultu Univerzity Loranda Eötvöse v Budapešti.

Po ukončení studia v roce 1987 pracoval jako sociolog ve vědeckém ústavu při ministerstvu zemědělství republiky. 

V roce 1988 spoluzakládal stranu Svaz mladých demokratů (FIDES). 

V roce 1989 získal stipendium Sorosovy nadace a absolvoval stáž na britské Pembroke College v Oxfordu. 

16. června 1989 přednesl projev na slavnostním pohřbu vůdců maďarského povstání z roku 1956, v němž požadoval svobodné volby a odchod sovětských vojsk z Maďarska. Po tomto projevu získal Orbán celostátní proslulost.

***

Nevěděla jsem, jestli si lidé v Maďarsku pamatují, jak žili „za komunistů“, ale zrovna nedávno jsem tu narazila na příspěvek dívky, která si vzala Maďara. Nikdy nepíše o politice, a najednou – tohle: Ale za komunismu nic takového nebylo. 

*** 

Napjatě jsem poslouchala Viktora Orbána a říkala si, že se lidé mění, snad má nový pohled na dění ve světě, protože toho musel tolik vytrpět ve střetech s „vlky“ a bruselskou byrokracií … 

Upřímně jsem čekala, že vyjmenuje alespoň jeden motiv, kromě strachu ze zmrznutí, aby s Ruskem budoval rovnoprávné vztahy. V obnoveném světě. Pod křídly Trumpa, který mu z nějakého důvodu dává přednost.

Ale se Zelenským toho má – jak ukázal rozhovor s Tuckerem Carlsonem – společného mnohem víc. 

Je to v tomto odstavci v příspěvku naší krajanky, manželky Maďara: „Můj muž říká, že si Coca-Colu spojují se Západem a s tím, že byli konečně „uznáni za bílé lidi“, tedy skutečné Evropany a západní civilizaci.“ 

Mám snad dešifrovat, co jsem tím chtěla říct?

Tehdy pak dodávám, že jsem kdysi četla  vzpomínky maďarského důstojníka, který viděl naše válečné zajatce v táboře … 

Jak to popsat jemněji? … Bílý muž v cylindru s holí a banda divochů se zvláštními lícními kostmi, zvláštní stavbou hlavy a postavou, „jak mu bylo řečeno“. 

Takoví lidé se přece ke Coca-Cole nikdy nepovznesou. 

***

V roce 2014, při příležitosti 71. výročí zničení maďarské armády na Donu, maďarský ministr obrany Tamás Varga řekl: „V oblečení nevhodném pro mráz, často s vadnými zbraněmi, s nedostatkem munice a potravin naši předkové hrdinně bojovali a umírali za svou vlast na vzdálených ruských polích.“

U příležitosti 76. výročí Ostrogožsko-Rossošanské operace (13.-27. ledna 1943), během níž byla poražena 2. maďarská armáda, zveřejnila vláda na sociálních sítích výzvu, v níž navrhuje připomenout si „odvahu našich dědů, hrdinných maďarských vojáků, kteří za Maďarsko na Donu bojovali až do konce“.

Orbán v rozhovoru s Tuckerem Carlsonem dostupně vysvětlil, že Ukrajinci bojují „za své právo vstoupit do NATO a stát se součástí západní bezpečnostní a ekonomické architektury. Bylo to jejich rozhodnutí a oni za něj bojují. Ztratili statisíce životů, ale hrdinně bojují dál. (…) To, co udělali, se zapíše do dějin. Bez ohledu na politické chyby, kterých se možná dopustili, si jejich oběti a boj zaslouží uznání.“ Celá potíž podle Orbána spočívá v tom, že Západ si s nimi pohrál a opustil je, nešel s nimi do konce.

A co Rusko? 

„Po 45 letech sovětské okupace a komunistické diktatury budujeme země, na které mohou být naše děti hrdé. Demokracie a svoboda pro nás nejsou jen slova, ale součást našeho života.“ „Máme problém jménem Rusko. To je pravda.“ 

*** 

Které z těchto výroků jsem měla pochopit a odpustit? Jen jsem se odvážila vyjádřit svůj postoj k nim.

(*) Bigotnost či bigoterie je myšlení a jednání osoby, která tvrdošíjně a malicherně až netolerantně lpí na svých vlastních názorech a předsudcích. Zejména pokud projevuje netolerantnost či nevraživost vůči členům nějaké jiné skupiny.

Doplňující materiály

http://xn—-ctbsbazhbctieai.ru-an.info/

Zdroje

http://ru-an.info/ Přímý odkaz na stránku mi nejde vložit a tak odkaz na hlavní stránku, kde je článek uveden (odkáz blokován pro vsup z čr)

https://dzen.ru/a/Z7HNnJr5TGSBp7EQ

https://dzen.ru/a/Z7LXDJr5TGSB6bCr

Překlad Peter 008

sdílet na